Jan Soldát

Scholastické okénko: koupel v šampaňském

Někdy je dobré nezaměstnávat mozek jen současnými, na první pohled neřešitelnými problémy, ale udržet si optimismus řešením metafyzických otázek, které mohou člověka napadat ve chvílích nečinnosti. A které trápí většinu lidstva odnepaměti. Tak třeba: je koupel v šampaňském hřích? A byla by situaci jiná, kdyby se žena nebo muž vykoupali v pivu?

Na tuto otázku mne přivedl kamarád, který se tím zaobíral při práci na zahrádce. Jako milovník scholastiky a sv. Tomáše Akvinského jsem samozřejmě dotaz uvítal.

Tak tedy: podle mého názoru záleží nejen na aktu samotném, ale i na účelu. Představme si ženu, pravděpodobně bohatou, která si napustí vanu šampaňského prostě jen proto, aby si podle nějaké pověry udržela mládí a krásu. To by samozřejmě hřích byl, protože Boží dar vína a plod lidské námahy by byl sprostě zneužit a vylit do septiku. Situace by nicméně byla zcela jiná, pokud by tuto koupel podnikli třeba dva manželé v rámci zpestření svého manželského života. A pokud by tuto perlivou lázeň také vypili. Dopustili by se pak jiného přečinu proti mravnosti (totiž opilství – taková lázeň má jistě více než pouhých pár litrů), nicméně samotná koupel by hříchem nebyla.

Jiné by to ovšem bylo ohledně lázně pivní. Jako zkušený konzument všelijakých alkoholických nápojů znám rozdíly. A taková pivní vana, ta má svá úskalí. Po pár minutách pivo vypění, vybublá, „kozne“, a zbude pouhá vyvětralá, nechutná břečka. Která k pití i při nejlepší vůli nebude. Takže pivní vana hříchem je.

Napadá mě pouze jediná varianta, která by situaci změnila. Malý, hýčkaný pivovar, kde se o pivo starají s péčí a láskou téměř mateřskou. Kde se pivo nejen dobře vaří, ale nechá se také trpělivě zrát a odležet. A těsně před stáčením se tank otevře a ponoří se do něj žena, která i o své tělo pečuje jako o Boží dar. V takovém případě by ke znehodnocení matérie jistě nedošlo, taková koupel by jistě hříchem nebyla.

Pokud o takovém podniku víte, klidně mi napište, aby bylo možné mou teorii verifikovat. A současně potvrdit mé přesvědčení, že theologie umí být radostnou vědou.