Jan Soldát

e-mail:reakce@jansoldat.cz

Teče nám do lodi...

24. 6. 2019 19:46

V lodi plující daleko od bezpečných břehů se objeví díra, která se postupně zvětšuje až dosáhne kritických rozměrů. Do nitra lodi se valí voda a hrozí akutní nebezpečí potopení. Společným úsilím posádky se díra z větší části opraví. Voda sice do lodi teče dál, ale posádka slaví, jako kdyby už loď bezpečně kotvila v přístavu. A loď pluje dál a zvolna nabírá vodu...

Tenhle obrázek je stručným shrnutím toho, jak se evropští politici staví k migrační krizi. Krize? To je přece minulost, to slovo patří tak maximálně do roku 2015, ale teď už je vše v pořádku.

Opravdu? Znamená to tedy, že do Evropy již nepřichází žádní migranti? Nebo že se snad vracejí hromadně domů, do zemí svého původu?

V roce 2016 mezi lednem a únorem a jen na řecké pevnině přistálo přes 123.000 migrantů. Tedy v době, kdy už vlastně všichni slavili, jak byla uprchlická krize zažehnána. Celkově jich přibylo do Evropy v tomto roce kolem 1.000.000. V roce 2017 jich bylo kolem 800.000. Následující rok o něco méně.

Jistě, meziročně počet žadatelů o azyl v Evropě klesá. Statistici a evropští lídři se radují. Nicméně faktem je, že v absolutních číslech počet cizinců z kulturně nesmírně odlišných částí světa v Evropě stále dramaticky roste.

Úměrně s tím pochopitelně rostou i problémy s nimi spojené. Dosud se je kuriózní postavy evropské politiky Merkelová s Junkerem a Macronem snažili bagatelizovat a přistupovat k občanům EU jako k malým dětem, jež je třeba stále poučovat a vychovávat. Zdá se, že na tento přístup už dnes slyší jen část evropských občanů, druhá část si pomalu začíná vzpomínat na své národní kořeny a zesiluje svůj umlčovaný hlas skrze různé více či méně populistické formace.

Pozoruhodné je, že populismus pozvolna přestává být sprosté slovo, kupříkladu docela šikovný Steve Bannon se k němu od začátku otevřeně hlásí.

To, co se v současné Evropě děje je velmi znepokojivé. Jde o absolutní rozpad důvěry. Občané buď nedůvěřují svým vůdcům nebo za nimi naopak pevně stojí a nedůvěřují pro změnu svým sousedům, kteří proti vůdcům protestují. Média, včetně těch nových, jsou sledována až obsedantně, ale nedůvěřuje jim vlastně nikdo. Fakta přestala být fakty, stala se jen alternativou.

Pokud se dramaticky nezmění přístup současných evropských elit, sehrají uprchlíci směřující do Evropy roli Černého Petra. Tedy karty, se kterou se dá velmi dobře hrát, ať tím či oním způsobem, které se ale nakonec stejně budou chtít všichni zbavit.

Ve společnosti, kde už nemají váhu fakta a otevřená diskuze, už platí jen dva argumety - strach (jedno jestli ze změny klimatu nebo z migrantů) a násilí. Doufejme tedy, že končí doba, kdy nás politici vychovávají a poučují, a kdy už konečně začnou jednat v zájmu svých voličů. V opačném případě žijeme v době druhé Výmarské republiky a náš konec bude stejně neslavný, jako konec té první.