Jan Soldát

e-mail:reakce@jansoldat.cz

Když vládnou odborníci

26. 4. 2020 23:16

Tak jsme zase o jednu zkušenost bohatší. Naše země už toho zažila hodně. Monarchii, hradní pětkou řízenou demokracii první republiky, protektorát, federaci a její rozpad, bujnou a divokou demokracii 90.let, tradičnější strany i jejich méně tradiční bizarní protějšky a teď konečně i vládu odborníků.

A ne jen tak ledajakých: vědců, lékařů a epidemiologů. Nikdo si je nezvolil, byli prostě jen tak k vládě přizváni a dostali nečekaně veliké pravomoce. Najednou lékař bez jakéhokoli mandátu řídil stát a rozhodoval kdy se zavřou školy a hranice, a kolik čtverečních metrů je příliš na to, aby obchod zůstal otevřený. Epidemiologové a odborníci v bílých pláštích pak našeptávali premiérovi a ministrům další dobré rady. A my pak mohli nevěřícně naslouchat, jak naše vláda s vážnou tváří ( i když kdo ví, pod rouškami to nebylo vidět) národ diriguje, v jakých konkrétních situacích smí roušky odložit, jestli boty zkoušet vždy s ponožkami, psí salóny zda mají větší prioritu než prodejny s porcelánem a zda jsou děti schopné mezi sebou zachovávat metrové rozestupy. Občas se dalo pochybovat, zda to ti lidé myslí opravdu vážně.

Ukazuje se názorně slabina vlády odborníků. Pro ty své stromy, na které jsou zcela jistě odborníci, prostě nevidí les. Takovému člověku se říká fachidiot. V komediálním politickém seriálu Jistě pane ministře je řečeno cynicky, ale jednoznačně: odbornost je pro každého ministra překážkou. Každý ministr je především politik. Chce-li se věnovat své odbornosti, ať zůstane ve svém vědeckém ústavu. Ministr a politik v každé vládě musí mít hlavně odstup a myslet na prospěch celé země. My jsme v uplynulých týdne podřídili chod státu zcela a naprosto pouze jedinému hledisku: koronavirus. Jako by byl jediným virem na světě, jako by nebyly jiné nemoci a viry. Jako by nebyly důležité rodiny, hospodářství, duševní zdraví apod. Hysterie uplynulých týdnů byla šokující. A teď nás čeká velmi dlouhá a bolestivá kocovina.

Po bitvě je samozřejmě generálem každý. A nejde o to říkat, že bychom to všichni zvládli lépe než naše vláda (podobně se v tom plácala mnohá vláda v Evropě). Ale je na čase si stejně říci: takhle už víckrát ne! Pokud by se, nedej Bože, měl čínský virus vracet, už se nemohou dělat podobná drastická a nesystémová opatření. Trochu drsně řečeno: každý člověk musí na něco zemřít. Ale nevím jestli je rozumné jednoho zachraňovat před čínským virem, aby druhý páchal ze strachu, ze samoty nebo z existenčních problémů ze státem ukončené živnosti sebevraždu.

Zkusili jsme si jednou šílenství a hysterii odborníků, médií a sociálních sítí, už to nikdy neopakujme.